Abreaktivní psychoterapie –  hlubinnou abreaktivní psychoterapií se dají řešit různé deprese, neurózy, vztahové problémy, poruchy spánku, stresy, pocity nejistoty, nepřiměřené reakce, fóbie, fyzické bolesti, závislosti, sexuální problémy, deviace, poruchy osobnosti

Adaptace – proces, jímž se organizmus přizpůsobuje životním podmínkám, ve speciální pedagogice může být považována za úspěšný stupeň socializace postiženého člověka

Afektivita – citová stránka psychiky, v dětství a pubertě převládající složka duševního života, v dospělosti více ovládána rozumovou činností

Agorafobie – strach z otevřeného prostoru

Akupedie – starší název pro speciální pedagogiku osob s poruchami sluchu

Ambidexter – člověk, který je přibližně stejně obratný na pravou i levou ruku

Ambidextrie – lateralita nevyhraněná, nevyvinutá, nevyjádřená, považuje se za nižší vývojový stupeň

Amblyopie – tupozrakost

Amputace – operativní odnětí části těla, končetiny nebo její části

Analýza – představuje takový postup, při kterém se objekt, jev zkoumá nejprve jako celek a postupně se přechází k jeho částem

Analyzátor – smyslový orgán s dostředivými nervovými drahami, jejich zakončení je v mozkové kůře

Anamnéza – důležitá součást každého vyšetřování, rodinné a sociální poměry (rodinná anamnéza), celkový biologický, neuropsychický vývoj, zjištění nynějšího chorobného stavu (osobní anamnéza)

Anomálie – zjevná odchylka od toho, co je typické nebo normální, ale ještě nezahrnuje patologický stav

Anorexie – nechutenství

Antisociální chování – protispolečenské chování, která svými důsledky poškozuje společnost, vede k ohrožení až zničení společenských hodnot

Arteterapie – speciální psychoterapeutická metoda, terapie prostřednictvím výtvarného umění

Asfyxie – dušení z nedostatku kyslíku ve vzduchu a v tkáňových buňkách (například stav dušení dítěte při porodu

Asimilace –  specifická vada řeči, jedinec spodobuje hlásky podobné artikulačně nebo zvukově, pokud se vyskytují v těsném sousedství, zatímco izolované tvoří bez potíží, může být příčinou některých dysortografických symptomů

Asociální chování – jednání, které neodpovídá společenské morálce (společenským normám), ale ještě nedosahuje intenzity ničení společenských hodnot (záškoláctví, narkomanie)

Astenie – celková tělesná slabost

Atetóza – druh nepotlačitelných pohybů trupu, hlavy, končetin, pohyby jsou pomalé, takzvaně červovité

Aura –  specifické pocity bezprostředně předcházející epileptickému záchvatu (mohou být zrakové, sluchové, čichové)

Balbuties (koktavost) – porucha plynulosti řeči, zadrhávání v řeči, vzácněji v písmu, vzniká u dítěte v období rozvoje řeči, někdy je posuzována jako dětská neuróza

Bezprizornost – stav opuštěnosti, trvalého ponechání mladistvého bez dozoru

Binokulární – vidění oběma očima za jejich vzájemné spolupráce

Bradypsychismus – zpomalení tempa duševní činnosti

CNS – centrální nervová soustava

Dedukce – postup od obecného k jednotlivému, při kterém se na základě argumentů, které se považují za správné, logicky vyvozuje pravdivý závěr

Defekt – chybění, nedostatek některého orgánu, jeho části nebo jeho funkce

Defektologie – věda o člověku s defektem, nauka zkoumající příčinu a podstatu defektů, jejich vliv i důsledky na psychiku i na společenské vztahy postiženého člověka

Deformace – znetvoření, vrozená nebo získaná vada, nesprávný tvar některého orgánu nebo části těla, například lebky, končetin, kloubů

Degenerace – úpadek ve vývoji, ztráta nebo zeslabení určité funkce nebo schopnosti nutné k životu, rodový úpadek

Demence – později vzniklý úpadek duševních schopností, rozumových i povahových (zjistitelné nejdříve po druhém roce věku – domluvená hranice)

Depistáž – cílené vyhledávání postižených nebo ohrožených jedinců

Depravace – mravní sešlost nebo zvrácenost nejčastěji v důsledku nevhodných vnějších vlivů u jednice původně normálního

Deprivace – psychický stav, který vzniká nejsou-li po dlouhou dobu uspokojovány žádoucí duševní nebo hmotné potřeby, zvláště u dětí, které vyrůstají v sociokulturně nepodnětném prostředí v rodině nebo v ústavním zařízení

Determinace – určení, vymezení

Dětská mozková obrna (DMO) – porucha řízení hybnosti, vývoje řízení hybnosti a jiných centrálních funkcí, vzniká v důsledku postižení mozku v nejranějších obdobích, příčiny DMO mohou být prenatální, perinatální i postnatální

Diagnóza – rozpoznávání nemocí, postižení, jejich následků, vrozených i získaných poruch a vad (lékařská, psychologická, speciálně pedagogická)

Dificilita – těžkosti v přizpůsobování se rodině, škole, kolektivu

Diparetická forma DMO – spastické (nůžkovitá chůze, nebo po špičkách) ochrnutí dolních končetin

Dispenzarice – evidování a sledování vývoje postiženého jedince

Dispozice – vloha, předpoklad, sklon, náchylnost

Distanční – vzdálený

Downova choroba – oligofrenie, mentální retardace, (mongoloismus), vrozené postižení způsobené trisomií chromozomů – genetická porucha

Dysartrie – porucha článkované (artikulační) složky řeči

Dysfunkce – funkční rozladění, které je možné u kterékoliv funkce

Dysgrafie – specifická porucha psaní, nedovede napodobovat tvary, zaměňuje je, zrcadlově obrací, písmo je těžkopádné, neuspořádané, vyskytuje se často v souvislosti s lehkou mozkovou dysfunkcí

Dyskalkulie – specifická porucha matematických schopností, projevuje se výrazným deficitem matematického faktoru v poměru k ostatním faktorům struktury rozumových schopností

Dyskinetická forma LMD – projevuje se nepotlačitelnými pohyby, nejčastěji prudkými, červovitými, zejména u malých dětí

Dyslálie – souborné označení pro různé formy nesprávné nebo porušené výslovnosti jednotlivých hlásek

Dyslexie – specifická porucha učení projevující se obtížemi při výuce čtení běžným postupem při normální inteligenci a sociokulturní příležitosti, nejčastěji se vyskytuje na podkladě LMD

Dysmuzie – někdy řazena k specifickým poruchám učení, jde o nedostatek smyslu pro vnímání hudby v jejich základních komponentách

Dysortografie – specifická porucha učení, nejčastěji se vyskytuje ve spojení s dyslexií, porucha pravopisu podobná dyslexií

Dyspinixie – přiřazována k specifickým poruchám učení, projevuje se poruchou kreslení

Dyspraxie – částečné snížení schopnosti vykonávat motoricky složitější úkony

Dystrofie – svalová progresivní (myopatie) plíživé degenerativní onemocnění svalů, nemoc začíná v dětství, postihuje svaly na kořenech končetin, postupně ztrácí funkce, svaly jsou chabé, atrofické, reflexy vyhasínají

Elaborace – schopnost dokončení řešení, myšlenky, zkompletovat rozpracované

Emoce  –  citová sféra. úroveň citového prožívání

Empirický výzkum vyhodnocování – typ zkoumání, pomocí kterého se hodnotí činnost a vlastnosti instituce, např. školy, ústavu

Endogenní – z vnitřních příčin

Enkopréza – neschopnost zadržet stolici

Enuréza – pomočování, diurna – denní pomočování, nocturna – noční pomočování, zpravidla jde o neurotický projev

Epilepsie – nemoc projevující se záchvaty bezvědomí, popřípadě zastřeného vědomí, případně křečovitými stavy

Etiologie – nauka o příčinách nemocí, defektů

Etopedie – odvětví speciální pedagogiky zabývající se výchovou a vzděláváním obtížně vychovatelných dětí a mládeže

Evaluace – vyhodnocování. Typ zkoumání, pomocí kterého se hodnotí činnost a vlastnosti instituce, např. školy, ústavu

Exogenní – z vnějších příčin

Explorace – vyšetřování, zjišťování

Explorační výzkum – výzkumník nemůže vycházet z žádné relevantní teorie, protože žádná ještě neexistuje. V takovém výzkumu není možné stanovit hypotézy.

Extence – natažení pohybem v kloubu (například paže)

Extrovert – povahový typ, zaměřený na zevní svět, živý s bohatými zájmy

Facilitace – usnadnění

Fixace – zpevnění, ustálení

Flexe – ohnutí (například paže) pohybem v kloubu

Flexibilita, pružnost myšlení – „osvobození“ od zažitého myšlení

Flexibilní – ohebný

Fluence – rozvinutá představivost

Fobie – neurotický strach před někým, před něčím, nebo před určitou činností

Foniatrie – lékařský obor zabývající se fyziologií a patologií chorob hlasu

Gaussova křivka – křivka tzv. normálního rozdělení frekvence jevů. Má symetrický zvonový tvar a na obou koncích křivky jsou jevy, které mají nejmenší frekvenci, uprostřed jsou jevy, které mají nejvyšší frekvenci

Globální – souhrnný, celkový

Handicap – postižení, nevýhoda, znevýhodnění, které zatěžuje výrazně výkon nebo plnění nějakého úkolu významného pro jedince

Hemiparéza – částečné ochrnutí jedné poloviny těla v rovině vertikální

Hemiplegie – úplné ochrnutí jedné poloviny těla ve vertikální rovině

Hemisféra – polokoule mozku

Hereditární – dědičný

Heterogenní – různorodý

Hluboká mentální retardace – nejtěžší mentální postižení (starší termín – hluboká idiocie)

Homogenní – stejnorodý

Hydroterapie – vodoléčba

Hyperaktivita porucha – volního jednání ve smyslu nadměrné zvýšené dynamiky chování

Hyperkineza – nadměrná (chorobná) mimovolní pohyblivost, v projevech rozeznáváme částečnou nebo celkovou (druhy: atetóza, chorea)

Hypermetropie – dalekozrakost (refrakční vada zraku)

Hypertonie – zvýšení svalového napětí

Hypoaktivita – porucha volního jednání ve smyslu útlumu činnosti a chování

Hypotonie – snížení svalového napětí

Charakter – základní vlastnost struktury osobnosti projevující se v různých situacích týmž rysy, strukturální základ projevů osobnosti

Chorea – označení druhu nepotlačitelných (mimovolných) pohybů, jde o drobné, rychlé a četné pohyby takzvaně choreatické, jež se vyskytují ponejvíce u dětí školního věku

Chromozomy – strukturální útvary buněčného jádra, vznikající při buněčném dělení jako dva petlicovité útvary, které se od sebe oddělí, jsou vlastními nositeli genů, dědičných vlastností organismů

Indukce – druh usuzování, ve kterém se z několika jedinečných, často dílčích úsudků odvozují obecné závěry

Infantilismus – ustrnutí vývoje na dětském stupni

Inkluze – ideální míra socializace pro zdravotně postiženého jedince, která se v průběhu školní docházky realizuje úplným a rovnoprávným zapojením zdravotně postiženého jedince do všech činností probíhajících ve třídě, ve škole a po skončení školní docházky úplným začleněním zdravotně postiženého jedince do společenského života včetně jeho pracovního uplatnění

Instabilita – psychomotorický neklid, nápadně zvýšená frkvence pohybů, emocionální a pohybová nestálost, zvláště například u LMD a v dalších případech onemocnění neurologické povahy

Insuficience – nedostatečnost, snížený, nevyhovující stupeň určité funkce nebo činnosti

Integrita – celistvost, neporušenost všech struktur a funkcí osobností

Integrované vzdělávání (integrace pedagogická) – společné vzdělávání zdravotně postižených žáků s nepostižitelnými žáky (v ČR jde stále ve většině případů o integraci částečnou)

Interakce – vzájemné působení dvou nebo více činitelů

Interview – výzkumná metoda založená na ústním kladení otázek

Kapacismus – vadná výslovnost hlásky k

Kauzální – příčinný

Kazuistika – speciálně pedagogická diagnostická metoda popisu a analýzy jednotlivých případů

Klasifikace – třídění prvků souboru většinou podle předem vybraných kritérií

Klaustrofóbie – strach z uzavřených prostor

Kokatavost (balbuties) – porucha plynulosti řeči, zadrhávání v řeči, vzácněji v písmu, vzniká u dítěte v období rozvoje řeči, někdy je posuzována jako dětská neuróza

Komparace – srovnávání

Kompenzace – náhrada, výměna, vyrovnání

Kompetence – předpoklad či schopnost zvládat určitou funkci, činnost nebo situaci

Komunikace – sdělování, komunikace využívá výrazových prostředků – slovní (verbální) a neverbální (nonverbální)

Komunikant – člověk, který přijímá informaci (komuniké) od komunikátora – člověka který mluví.

Komunikátor – člověk, který mluví. Sděluje informací (komuniké) jinému člověku – komunikantovi.

Komuniké – sdělení (informace) mezi komunikátorem a komunikantem

Kontinuita – souvislost, nepřetržitost

Koordinace – souřadnost, přiřazení, uspořádanost, harmonicky uspořádaná souhra pohybů

Kretenismus – soubor projevů vrozeného snížení funkce štítné žlázy, charakteristický je utlumený tělesný a duševní rozvoj

Kvalitativní výzkum – výzkum pracuje s malým množstvím případů. Pozorované případy jsou však studovány do hloubky, je zkoumáno mnoho jejich vlastností (proměnných) v důsledku čehož je zobecnění zjištěných výsledků na celou populaci problematické.

Kvantitativní výzkum – výzkum založený na předpokladu, že existuje objektivní realita, která je relativně neměnná v průběhu času a v různém prostředí a dá se objektivní, měřením zachytit.

Kvocient inteligenční (IQ) – číselný údaj k vyjádření úrovně rozumové vyspělosti, vypočítává se jako podíl mentálního věku zjištěný standardním inteligenčním testem ke skutečnému biologickému věku jedince a násobí se stem

L otázky (lži otázky) – otázky zaměřené na kontrolu upřímnosti respondenta. Týkají se společensky nežádoucího chování, kterého se však lidé dopouštějí

Labilita – nevyváženost, rozkolísanost, nestálost

Lambdacismus – vadná výslovnost hlásky L

Latence – doba, jež uplyne od podnětu k projevu reakce

Latentní –  skrytý

Lateralita – asymetrie párových orgánů, hybných (ruka, noha), senzorických (oko, ucho), ten z párových orgánů, který je řízen z dominantní hemisféry je orgán vedoucí, jím koná člověk jemné úkony lépe

Lateralita nevyhraněná – nevyvinutá, nevyjádřená, považuje se za nižší vývojový stupeň (ambidextrie)

Lateralita vyhraněná – všechny vedoucí funkce jsou řízeny z jedné mozkové hemisféry (praváctví, leváctví)

Lateralita zkřížená – některé vedoucí funkce jsou řízeny z jedné mozkové hemisféry, jiné vedoucí funkce z druhé hemisféry

Letargie – stav chorobného útlumu, spavosti, nejčastěji na podkladě postižení CNS

Léze – poškození určité struktury (z hlediska lokalizace může být léze mozková, míšní, periferně nervová)

Likertova škála – druh škály, která se skládá z tvrzení a (obvykle) z pěti stupňů, pomocí kterých respondent vyjádří svou míru souhlasu či nesouhlasu

LMD – lehká mozková dysfunkce

Logopedie – obor speciální pedagogiky, jehož předmětem je výchova správné řeči, náprava řeči a dorozumívacích schopností

Longitudinální výzkum – výzkum, při kterém se skupina subjektů zkoumá opakovaně obyčejně v průběhu delšího času (během několika měsíců, několik let)

Luxace – vykloubení, při kterém oba konce (hlavice a jamka), ztrácejí dotyk úplně nebo částečně (subluxace)

Malformace – zrůdnosti, vývojové vady střední závažnosti, mnohé se dají léčebně ovlivnit, odstranit, nebo alespoň zlepšit (rozštěp rtu, horních čelistí, zúžení různých částí trávicí trubice)

Medián – bod v distribuci dat, nad kterým a pod kterým je 50% dat. Prostřední číslo ve skupině čísel, kdy má polovina čísel hodnotu vyšší než medián a polovina čísel hodnotu nižší než medián. Například medián čísel 2, 3, 3, 5, 7 a 10 je 4

Meningokélie – vyhřeznutí míšních plen, nejčastěji v krajině bederní, kde se vytvoří vak, ve kterém jsou pleny a mozkomíšní mok, odstraňuj se operací

Meningomyelokélie – výhřez míšních plen a míchy při rozštěpu páteře

Metabolizmus – látková výměna, složitý proces řízený endokrinologicky

Metakognice – způsobilost člověka plánovat, monitorovat a vyhodnocovat postupy, kterými se učí.

Metaučení – rozvoj schopností učit se

Modus – nejčastěji se vyskytující číslo ve skupině čísel. Například modus čísel 2, 3, 3, 5, 7 a 10 je 3. Údaj, který má největší frekvenci v distribuci dat

Monosenziorální přístup – redukční metoda, která se zaměřuje na maximální rozvíjení postiženého senzoru (funkce) bez podpůrného využití jiných funkcí

Motiv – pohnutka vědomého jednání, pohnutka, příčina činnosti

Motivace – pohnutka k jednání, souhrn podnětů vedoucích k jednání a ovlivňujíc chování jedince, dále cíle, zájmy a postoje vědomé i nevědomé

Motorika – souhyb všech pohybů lidského těla, celková pohybová schopnost organismu

Multisenzoriální přístup – reedukační a kompenzační činnost, která i když se zaměřuje na postiženou funkci, využívá jako pomocných činitelů i funkci zdravých

Mutismus – oněmění

Mutismus elektivní – jedinec odmítá mluvit jen s určitou osobou (s učitelem nebo ve škole vůbec), ač jinde (doma) mluví bez zábran

Muzikoterapie – léčení hudbou, speciální psychoterapeutická metoda používaná nejčastěji jako terapie doplňující

Myopatie – progresivní svalová dystrofie, plíživé degenerativní onemocnění svalů, choroba začíná vždy v dětství na kořenech končetin

Myopie – krátkozrakost, refrakční vada zraku

Neuróza – funkční nervové onemocnění bez organického nálezu, příčiny jsou psychogenní, neuróza dětská – zvýšený výskyt na počátku školní docházky (projevy: tiky, enuréza, eventuálně koktavost)

Nezávisle proměnná – proměnná, která způsobuje očekávaný efekt na závisle proměnnou, např. vyučovací metoda (nezávisle proměnná) bude mít očekávaný efekt na znalosti žáků (závisle proměnná)

Obsahová analýza – metoda hodnocení informační náplně textu (novin, učebnice, historického dokumentu, žákovských prací).

Oftalmopedie – obor speciální pedagogiky zabývající se výchovou a vzděláváním zrakově postižených osob

Oligofrenie – mentální retardace, jde o nedostatečný vývoj celé osobnosti postiženého po stránce duševní, někdy i s tělesnými anomáliemi, je způsobena organickým poškozením mozku

Originalita – schopnost utvářet nové důvtipné, neobvyklé

Ortopedie (Orthopedie) – nauka o vadách nosného a hybného systému a lékařský obor, který se zabývá léčením těchto vad

Ortoptika – vědní obor náležící do oftalmopedie, zabývá se dosažením a udržením rovnováhy okohybných svalů při vidění, tím je umožněno dokonalé prostorové vidění

Osobnost – nejčastěji je definována jako celek duševního života člověka

OSPOD – Odbor sociálně právní ochrany dětí, orgán péče o děti, označení oddělení péče o děti odboru sociálních věcí městského úřadu, eventuálně magistrátu

Paměť – schopnost přijímat, podržovat a znovu oživovat minulé vjemy, také definována jako schopnost organizmu uchovat strukturované informace v čase

Parciální – částečný, dílčí

Participant – osoba, která se účastní výzkumu, zejména ve školním-etnografickém výzkumu

Patický – označení pro nemocnění, chorobný, blíže neurčený stav

Permeabilita – propustnost

Písmo zrcadlové záměny – zrcadlově nebo tvarově podobných písmen při čtení a při psaní (b – d, p – g, m – n, h – k, t – j, J – C), jde o častý a typický projev dyslexie a dysgrafie, také označováno jako inverze

Porucha školní přizpůsobivosti – obecné označení pro poruchy chování vyskytující se u některých dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí, nebo pro poruchy chování vzniklé nesprávnou výchovou dětí převážně v předškolním období, projevují se například psychomotorickým neklidem, nutkavými pohyby, grimasami, roztěkaností, nesoustředěností, zvýšenou unavitelností, agresivitou, podrážděností, nedostatkem sebekontroly, neúměrnými reakcemi, náladovostí, tito žáci jsou rozumově v normě

Poruchy a vady výslovnosti (dyslálie) – souborné označení pro různé formy nesprávné nebo porušené výslovnosti jednotlivých hlásek

Poruchy chování – porušený vztah k výchově, k sociálnímu okolí, vyskytují se často u mládeže ze sociálně patologického prostředí, při výchově těchto jedinců jde o reedukaci (rehabilitaci celé osobnosti)

Pozornost – aktuální stupeň aktivity psychických funkcí, které jsou aktivovány psychickými silami (pudy, city, vůlí)

Primární – prvotní

Prognóza – předpověď, odhad průběhu nemoci, postižení

Průzkum – nižší forma empirického zkoumání, než je výzkum. Jejím cílem je sice získávat terénní data, ale ne budovat vědecké teorie

Předvýzkum – „generálka“ výzkumu, v níž se vyzkouší všechny podstatné prvky projektu včetně výzkumného nástroje

Případová studie – hloubkový výzkum jediného případu

Pseudooligofrenie – výchovná zanedbanost, označení pro typ mentální retardace, kdy příčiny netkví v organickém poškození mozku, nýbrž je třeba je hledat v nepodnětném sociokulturním prostředí jedince

Psychagogika – jedna z forem psychoterapie, která vede klienta cílevědomě k tomu, aby sám vlastním rozumem a vlastními silami dospěl ke zdravému způsobu života, k revizi nesprávných postojů

Psychodiagnostika – oblast aplikované psychologie, v níž jde o rozpoznávání a určování vlastností a schopností osobnosti

Psychomotorika – souhrn pohybových projevů člověka, které jsou odrazem jeho psychického stavu

Psychopedie – speciálně pedagogická disciplína, která se zabývá teorií a praxí výchovy a vzdělávání především jedinců mentálně retardovaných

Redefinice – přetváření, modifikování, použití znalosti (i dovednosti) v jiné, netradiční situaci

Reedukace –  označení pro speciálně pedagogické metody (postupy), které rozvíjejí nevyvinuté funkce nebo napravují porušené funkce a činnosti v oblasti postiženého analyzátoru

Regulace – řízení, upravování, uspořádání

Rehabilitace – jde o metodu (postup), kdy upravujeme nejen postiženou funkci samotnou, ale zároveň nám jde o rehabilitaci celé osobnosti (psychiky)

Reliabilita – přesnost a spolehlivost výzkumného nástroje a výzkumných zjištění

Reparace – chirurgická nebo protetická úprava orgánového defektu (vzniklého vývojově, po nemoci, po úrazu)

Retardace – mentální zpomalení, zpoždění duševního vývoje projevující se ve více oblastech života mentálně retardovaného jedince, dominantní je postižení v oblasti intelektové

Retardace – zpomalení, zpoždění

Rotacismus bohemicus – nesprávná výslovnost hlásky Ř

Rotacismus – nesprávná výslovnost hlásky R

Segregace – oddělení výchovy a vzdělávání zdravotně postižených jedinců od výchovy a vzdělávání majoritní části populace, tj. osob bez zdravotního postižení

Sekundární – druhotný

Senzitivita – citlivost na problémy, detaily

Sigmatismus – nesprávná výslovnost sykavek

Směrodatná odchylka – vypovídá o tom, jak moc se od sebe navzájem liší typické případy v souboru zkoumaných čísel

Socializace – proces, při kterém dochází k postupné přeměně člověka jako biologické bytosti v bytost společenskou (zoon politikon), je to proces kultivace člověka, jeho zařazení do společnosti

Sociogram – způsob vyhodnocení sociometrického testu ve formě grafického znázornění výběrů respondentů

Somatopedie – obor speciální pedagogiky, jejímž předmětem je výchova a vzdělávání dětí a mládeže tělesně postižené, chronicky nemocné a zdravotně oslabené

Strabismus – šilhavost

Stres – psychický tlak, napětí, zátěž, eventuálně tíseň, do něhož se dostává organizmus ohrožený nebo zasažený působením silných nepříznivých činitelů

Střední mentální retardace – střední stupeň mentálního postižení, starším názvem imbecilita

Submise – tendence jedince podřizovat se, být poddajný, ovladatelný

Surdopedie – obor speciální pedagogiky, jejímž předmětem je výchova a vzdělávání dětí a postižené nedoslýchavostí a hluchotou

Symptom – příznak

Syndrom – skupina symptomů

Syntéza – postup, který na základě zkušenosti, zjištění nebo logiky postupuje od nejjednodušších pojmů, znalostí, zjištění nebo výpovědí ke složitějším

Syntéza (SAS) – sluchová analýza a syntéza, rozklad zvukového tvaru na jednotlivé hlásky a jejich opětovné složení, jejich rozlišení, (HAS) – blesková analýza a syntéza, rozklad a sklad slov na písmena (nutný předpoklad čtení a psaní – fonematický sluch)

Talent – zvláště vysoká úroveň nadání, schopnost v určité oblasti

Temperament – vrozený soubor vlastnosti citové vzrušivosti podle typu vyšší nervové činnosti, který je dán vztahem vlastností procesů podráždění a útlumu, dynamický základ osobnosti

Tenze napětí, tenze neurotická – napětí podmíněné zvýšenou nervozitou

Terapie – léčba

Testy didaktické – (standardizované) zkoušky stanovující míru vědomostí, stupeň ovládnutí učiva, testy inteligenční – označení standardizovaných zkoušek rozumové vyspělosti jedince

Těžká mentální retardace – těžký stupeň mentálního postižení, starým názvem idiocie

Tik – původně účelné pohyby (mrkání, kroucení) které se však objevují zcela nevhodně v rozrušení nebo i v klidu

Trauma – úraz, poranění tělesné i duševní

Úroveň aspirační – úroveň nároků a očekávání, které si člověk klade při dosahování určitých cílů, výkonů

Validita – platnost metody

Verbální – slovní

Verbální a neverbální složka intelektu – verbální – obsahová a formální stránka řečového projevu, slovní porozumění, neverbální (též názorová, performační) – řešení logických, praktických a teoretických problémů bez závislosti na jazykových schopnostech

Vlastnosti – psychické schopnosti individua zákonitě odpovídat na určité objektivní podněty určitými psychickými činnostmi a projevy, psychické vlastnosti jsou určovány faktory vrozenými a prostředím získaným (výchovou)

Vnímání – proces poznávání základních vlastností předmětů a jevů prostřednictvím receptorů

Vůle – volní jednání je jednáním směřujícím k dosažení vědomě stanovených cílů

Výchova ochranářská (též protekční, rozmazlující) – nevhodná forma výchovy, kdy rodiče pro své děti vyžadují přepjaté ohledy a úlevy, jeho nedostatky zastírají, nedovolují mu povahově vyspět a osamostatnit se

Výchova perfekcionistická – nevhodná forma výchovy, kdy rodiče neúměrně přepínají nároky na dítě bez ohledu na jeho možnosti a dispozice, soustavným přetěžováním duševní stav a kondici neurotizují a dohánějí k obraným postojům

Výkony intelektové – splnění stanovených norem (měřeno testy inteligence) pro jednotlivá věková období

Výzkum – aktivita specializovaných odborníků s příslušným vzděláním a kvalifikací s cílem budovat vědecké teorie

Základní výzkum – činnost zaměřená na řešení zásadních, klíčových otázek pedagogické teorie

Záškoláctví – opakovaná neomluvená absence žáka

ZdTV – zdravotní tělesná výchova

Zralost školní – dosažení takového stupně vývoje dítěte, které mu umožní bez problémů se účastnit školního vyučování